Kde se vzalo zlo?

Spread the love

 

 

Odkud vlastně přišlo zlo?
A má vlastní zdroj?
A vlastní kořeny?

Pokud se začneme pídit po odpovědi na tuto otázku, možná se nám vybaví mnohými náboženskými učeními vydatně živená teze, že svět je kolbištěm dobra a zla, které spolu vedou věčný nesmiřitelný boj o duše nebohých lidských bytostí. Té „hodné“ armádě velí Bůh, té „zlé“ Ďábel. Bohu je zároveň, přiznám se, že pro mé chápání docela nelogicky, ba přímo, řečeno dnešní oblíbenou mediální patlaninou, nesystémově, přisuzována role arbitra této věčně se vedoucí bitvy. Kdo se mu pak v tomto souboji svými činy nezavděčí, jest zatracen a propadne peklu, které je samotným domovem zla a sídlem jeho původce a zdroje, Ďábla. To abychom si v tom životě dali pořádný pozor, zvlášť když nám byla nachystána přísná pravidla, např. tzv. „Desatero“, nemluvě o pravidlu, podle něhož každý jedinec přichází na tento svět zatížen tzv. „dědičným hříchem“. Znamená to, že každé miminko vstupuje do ringu obtěžkáno na zádech velikým batohem plným kamení. No potěš! S našimi vyhlídkami to tedy věru nevypadá dobře. Ruksak na zádech, k tomu přísná pravidla a ostrý sudí! Třikrát běda!

Rozhlédneme-li se však kolem sebe a pokusíme-li se podívat výše nastíněnému principu na zoubek, s úlevou zjistíme, že má dost vážné trhliny. Čím více rozkrýváme další a další vrstvy, jimiž se zlo zahaluje, tím více nám jeho zdroj uniká. Pohlédneme-li do očí třebas i člověku zatíženému těmi nejtěžšími pozemskými hříchy, vždycky na samém dně jeho duše uvidíme alespoň malinkou jiskřičku láskyplného světla. Až na ní jsou nabaleny tuny zloby, závisti, agrese, bezohlednosti, závislosti a bůhvíčeho ještě, které nebožák nasbíral během desítek, stovek, či tisíců inkarnací, jimiž putoval na svých předalekých výpravách za dobrodružstvím do těch nejvzdálenějších, nejbolavějších a nejhustších hlubin bytí. A kdo tedy vlastně chce jiným vědomě působit bolest? Je to samo zlo? A kdepak sídlí? Přišla mi k tomu odpověď pro někoho možná poněkud překvapující: “ Zkus se propojit s čistým božským světlem těsně předtím, než začalo být zlem a bude ti vše jasné!“ Zadrnčela mi ve vědomí věta, kterou jsem rozhodně sám nevymyslel. Aha, tak je to tedy. To je, panečku, překvapení! On to je samotný Zdroj všeho bytí! To přece není možné! Vzpírá se program zabudovaný v mysli. Ale ano!  Zlo je produktem všeobjímající bezpodmínečné boží lásky. Doslova nám spadlo z nebe.

„Chci partnery“, pravil Stvořitel. „Proto Vám dávám svobodu a tu svobodu respektuji za všech okolností, i když ji zneužijete, překroutíte, i když o mě lžete, pomlouváte mě, i když ji obrátíte proti všemu, čím jsem. Tak moc vás miluji. Řekl jsem, že máte svobodu, tak s ní naložte, jak umíte a zas někdy nashle!“ Neubráním se poznámce, že tu je na první pohled patrný, velmi mírně řečeno, poněkud odlišný, přístup, než na jaký jsme zvyklí třebas od volených zástupců lidu a dalších veřejně vystupujících jedinců, pro které je žonglování se slovem svoboda denním chlebem. Ale to bychom odbočovali J

Tak tedy vida, ono to zlo žádné kořeny nemá. Je to jenom deformace čistého božího světla, zcela v souladu se slibem, který jsme dostali. Každý s tou svobodou nakládá po svém a je to tak úplně v pořádku.  Když čisté světlo míří níž a níž, je různě tvarováno, filtrováno, barveno i krouceno, a to nejen s úmysly ušlechtilými a láskyplnými, ale i s úmysly nekalými.  Kdejakého chytráka, který až se, zprvu ostýchavě, ujistí, zda má opravdu naprosto neomezenou svobodu, časem napadne, že se může zařídit v tom široširém universu tak nějak „pro sebe“ a ještě k tomu na úkor druhých. Proto si s ubývající pamětí a přibývající vírou ve svoji neomezenou moc vymyslí různé systémy, jejichž pomocí může nenápadně otočit kormidlem a než se kdo naděje, s veselou písní na rtech jede úplně do jiných končin, než kam si původně koupil lístek. Třeba tam, kde svítí už jen slaboučké světlo Zdroje, a kde si na něm kapitán Predátor může v klidu a nerušeně smlsnout. Nebohý pasažér zpočátku vůbec netuší, že kapitán změnil kurs. Nepozná, že je mu boží světlo uměle stíněno a obraceno všelijakými technologiemi a ideologiemi, neví, že se po dobrotách podávaných v lodní jídelně dostal do jakési podivné hypnózy, v níž je příjemně udržován pohádkami, které mu kapitán pouští z lodního rozhlasu na dobrou noc a časem je mu už úplně fuk, že nedávají žádný smysl.

Zlo totiž není jen zlé, ale taky hodně a hodně mazané…

A teď tedy, co s ním? Máme se ho bát? Máme s ním bojovat? Ani jedno, ani druhé. Když už o něm něco víme, zkusme se ho nebát a nepokoušejme se ho porazit přímo. Tím totiž sílí. Stačí se na něj nenaladit a ono si půjde svoji cestou, neboť pro to, aby mohlo žít, potřebuje ono nás. My jeho nikoliv.

 

Autor: Michael K.

A na závěr se můžete podívat, jak s tím, co chvílemi vypadalo jako zlo, úžasně naložili Jaroslav Dušek, přítomní Maoři a diváci Duše K a nezvaného návštěvníka doslova přeladili. Klobouk dolů. Začátek intermezza je cca na 2:21:50 sec. Krásný den.

Zdroj videa: WWW.YOUTUBE.COM

 

 

Zdroj: www.skyenergytv.cz Nabízíme nejaktuálnější informace o přicházejících energiích, které nikde jinde nenajdete! Poskytujeme užitečné rady a návody, jak projít transformací. U nás najdete nejaktuálnější videa, články i krátké aktuální zprávy. Jsme s Vámi každou vteřinu a ve všech dimenzích.
Všechny produkty na našem e-shopu podpurují transformaci. 
Zakoupíte u nás  biopotravinypřírodní šťávy a sirupykoření, sůl, irský mech, spodní prádlopřírodní kosmetiku a parfémydárkové balíčky. 
Nově také ručně šité boty: Barefoot a celozrnné těstoviny, omáčky a pesta .