Příběh paní Hanky

Spread the love

Těžko se mi vrací do minulosti, protože jsem se rozhodla udělat tlustou čáru, žít život tady a teď a prožívat štěstí v lásce a vracím se k ní jen proto, že bych ráda všechny upozornila na to, čím jsem si prošla, aby se mohli těchto situací vyvarovat a probudit se. Na to, jak žít s radostí, jsem přišla po několika bolestných zkušenostech.

Narodila jsem se do rodiny, kde již žili dva bratři. Oba měli své pokoje, zázemí a klid. Já prožila celé dětství v obýváku a moc jsem si přála mít kousek svého soukromí. Toužila jsem po tom, mít třeba jen svůj stoleček. Od dětství jsem ráda jezdila s tatínkem na různé rodinné oslavy, mám ráda lidi a společnost, ale to, o čem jsem snila, o kousku svého prostoru, to jsem neměla, i když jsem po tom tolik toužila. Maminka i tatínek na mě byli moc hodní, ale problém s mým soukromím nevyřešili.

I proto jsem se vdala velice mladá a byla moc šťastná z prostoru, kde jsem žila s manželem. Zase se ale objevili „rušitelé“. Sestry manžela nám chodili do našeho prostoru, který jsem si tolik chránila, i když jsme nebyli doma. Tehdy jsem si poprvé položila otázku: „Co dělám špatně?“. A začala hledat odpovědi.

Navštívila jsem kartářku, která mi řekla to, co jsem chtěla slyšet. Tehdy jsem ještě nevěděla, co vím dnes, že každý z nás máme svou cestu štěstí, které ale musíme pomoci.

Po návštěvě kartářky následovalo stěhování. Měla jsem už konečně svůj prostor, byt, narodily se nám tři děti a práce bylo dost, přesto mi zase něco chybělo. Já chtěla naše hnízdečko zkrášlovat, ale můj muž moc zájem neměl. Tak jsem se pouštěla do práce sama.

Jako zdravotní sestra jsem pracovala vždy na tři směny a můj život byl velice uspěchaný a rychlý.  Nakonec jsem zjistila, že můj vztah s manželem byl nejspíš karmický, a tak jsem šla dál, přestože jsem svého muže milovala. Po 18 ti letech byl konec.

Když pak měl můj bývalý manžel po našem rozchodu od své přítelkyně zakázáno se se mnou bavit, opět jsem se ptala sama sebe, kde všude jsem udělala chybu? A začal hon na odpovědi u kartářky, kyvadla, karet, různých rituálů, reiki (1. a 2.)stupeň, andělů…. Bylo toho moc. Ale i když byla moje snaha intenzivní, nic se nezměnilo.

Pak jsem potkala druhého muže, který byl společenský a ukázal mi, jak se dá život žít. A ne jen pracovat…

Ani tato idylka ale netrvala věčně. Jednoho dne mi řekl: „Vem si mě a získáme byt“. A já, po celoživotním toužení po vlastním prostoru, souhlasila. Děti už jsme spolu neměli a já se stále vracela ke svým, již dospělým, dětem.

Práce v nemocnici je náročná a já ji vždy milovala. Můj druhý muž ale nechápal, že nechci žít tak intenzivním společenským životem jako on. Tak se naše manželství rozsypalo a manžel mě z bytu prostě vyštval. A k tomu všemu mi v této době zemřel tatínek…

 Pořídila jsem si tedy třetí byteček o rozloze 32m2 a už jsem si myslela, že můj život bude klidný, ale byl to omyl. Musela jsem ještě víc pracovat, abych splatila vše, co jsem si půjčila v bance, takže už jsem pracovala na třech různých místech.

Tehdy si mě našel o něco mladší muž a začalo několik let obrovského pekla. Do toho mi vážně onemocněla maminka a já nevěděla, co dřív. Násilí, křik, bití. Moc jsem se styděla za tohoto člověka, který mi stále vyhrožoval „ostudou“.

Několikrát jsem byla v té době na policii. To když jsem prochodila noci venku s pláčem. Do nemocnice jsem ale musela nastoupit a dělat, že se nic neděje. Bylo to velice těžké a stresující období. Maminka mi umírala a já nevěděla, kde mám být dřív. Volala jsem do TV Barrandov a prosila o řešení, volala jsem na pomoc andělíčky, meditovala…

Maminka zemřela a já prožívala šílené peklo, z něhož jsem stále hledala cestu ven. Našla jsem si kurz automatické kresby a očekávala, že vše vyčmárám na papír a vše bude dobré. Po kurzu sice určitý klid přišel, ale bylo to pouze na chvilku. Po smrti maminky se mi stále promítalo vše. Všechny situace. Bylo to hrozné a já cítila, že už nemohu dál a pomalu jsem všechno vzdávala.

 Tehdy jsem jako zdravotní sestra zažila takové chování lidí (teď mám na mysli zdravotní personál), že jsem to až nechápala. Bylo to najednou, jako když sundáte růžové brýle a lidi se ukážou v tom světle, které jsem předtím neviděla.

Opět následovalo volání do TV Barrandov a zase nic. Nikdo mi nepomohl. Pouze mě to stálo obrovské peníze. Používala jsem karty, anděly, kyvadlo, byla jsem i na rekonektivním léčení, nechtěla jsem svůj život vzdát, protože zde mám svoje děti a ty mně potřebují. Dnes už vím, že mě nad vodou držela moje práce. Začala jsem hledat pomoc, jak z toho všeho ven a přihlásila se na konstelace, kde jsem očekávala svoje vysvobození…

 Nechci jmenovat, ale chci varovat. Tudy cesta nevede! Zažila jsem tam různé příběhy a lidi, kteří čekali vysvobození od svých trápení, ale vše bylo naopak. Jejich bolest se tam ještě mnohonásobně zvětšila. Pláč, křik, ponižování. Já osobně jsem si tam prožila znovu odchod mojí maminky, její smrt. Šíleně jsem brečela a tolik jsem jí ještě chtěla říct…

Když jsem při druhé konstelaci řekla, že mě bolí nohy, lidi kolem mne chodili jako “Zombie“ a naříkali, jak jim je špatně. Zjistila jsem, že tam chodí několik lidí stále dokola a hrají určitou hru. Nasazení herci. V té době jsem se stále hlásila na automatickou kresbu u Tinky, ale nevyšlo to. Zavolala jsem Tínce a řekla, že mám ještě jednu konstelaci. V tu chvilku jsem pocítila podání ruky a bezpečí. Doporučila mi, abych tam nechodila. Ucítila jsem lásku, pochopení a já věděla okamžitě: „To je ono!“. Konečně jsem našla odpověď na moji otázku. Co teď? Kdo mi ukáže cestu? Vždyť si budu moci odpovědět na všechny otázky sama! První věc, kterou jsem udělala: Všechny věci, kameny, knihy, kyvadlo, karty, anděly atd. jsem dala do krabice a už se jich nechci ani dotknout. Nečtu nic, co by mě stahovalo dolů.

Dnes již vím, že za nás nikdo nic neudělá. To je ta cesta, kterou jsem hledala!

Takže čtu články od Tínky a Radka, poslouchám živá vysílání, ladím, používám autoterapie, ale převzala jsem odpovědnost sama za sebe! A je mi fajn!

Na spoustu otázek si najdu odpovědi v materiálech, které nám Tínka s Radkem s láskou a obrovskou trpělivostí předávají. Moc děkuji za vše. Od té doby, co na sobě pracuji a poslouchám, jak na to, se v mém životě změnilo mnoho věcí. Uklidnila jsem se, opustila byt, který mi nepřinesl nic dobrého, odstěhovala se tam, kde jsem žila s prvním manželem, který už tady bohužel není. Změnila jsem si příjmení zpět na své jméno za svobodna a začínám prostě jinak, znovu. Život si užívám právě teď a tady a začínám být spokojená sama se sebou. Děkuji za cestu, po které jdu. A všem doporučuji a prosím, věřte mi, že naslouchat lidem, co to s námi opravdu myslí dobře, je ten největší dar, který nás mohl potkat. Vše staré jsem odevzdala a chci jít cestou, která mi pomáhá. Tak to cítím ze srdce. Jsem šťastná, klidná a děkuji.

Velikou radost mi udělá, když vše pomůže ostatním jako mně…

Dnes již vím, život se kolem mě mění. Jsou to dary, za které jsem vděčná.

S láskou Hana

Reklama:

 

Zdroj: www.skyenergytv.cz Nabízíme nejaktuálnější informace o přicházejících energiích, které nikde jinde nenajdete! Poskytujeme užitečné rady a návody, jak projít transformací. U nás najdete nejaktuálnější videa, články i krátké aktuální zprávy. Jsme s Vámi každou vteřinu a ve všech dimenzích.