Pro jednou aneb nevyžádané dobro

Spread the love

 

Už několik let jsem veganem a ještě k tomu abstinentem. Přišlo to ke mě tak nějak samo, pozvolna, ale nekompromisně.

Když jsem začal pracovat s energiemi, zprvu jsem se bláhově domníval, že se mě změna stravovacích a jiných požívacích návyků netýká, ale to jsem se mýlil. Vesmír má dostatek pedagogických nástrojů, jak každému ve správný čas vysvětlit prospěšnost určité konkrétní volby… Nijak se svou abstinencí ani veganstvím netajím, na druhou stranu se tento způsob výživy nesnažím nijak propagovat. Pokud o to někdo projeví zájem, rád vysvětlím, v čem to spočívá a v čem spatřuji výhody, ale tím s propagací končím, neboť jsem se sám přesvědčil, že šíření nevyžádaného dobra, je ničivější než zlo samo.  Rozumím tomu, že mnoho z nás tyto mnou vnímané výhody opravdu nevidí ani nechápe a já se mu nakonec ani nedivím. Kdyby mi totiž před pár lety někdo prozradil, že mi nadobro přestane chutnat alkohol, maso, uzeniny a další chemií navoněné „dobroty“, vyťukal bych si do čela díru velikosti golfové jamky. Každý se prostě k tomuto poznání nedopracoval a možná v tomto dějství inkarnačního seriálu ani nedopracuje. Je to tak zcela v pořádku, neboť každý má svoji cestu a možnost volby. Všelijakých hnutí, ideologií a módních trendů, které se tvářily jako jediné správné a prosazovaly se zdaleka nejen vlídným slovem, jsme tady měli už dost a nechci k nim přidávat už ani „ň“ navíc.

To, o čem se tu chci rozepsat, vy z čtenářů, kteří se od stávající většinové populace nějak, ať už stravou, abstinencí, či pouhou myšlenkou, odlišujete, velmi dobře znáte. Pokud už jste totiž úplně nerezignovali na kontakt s realitou dnešní doby, setkáváte se stejně jako já s těmi, kteří pohlížejí na svět jinýma očima a jejichž hrdla a zažívací trakt vyznávají jiná potěšení než vy. Copak o to, na tom nic mimořádného ani tíživého není. Pozoruhodnější už ale je, že mnohá z těchto „mainstreamových hrdel“ těžko odolávají možnosti hlasitě zdůrazňovat vaši odlišnost od zbytku společnosti při každé příležitosti, která se namane. To asi pro případ, že by o ní někdo nový v sále náhodou nevěděl. Děje se to třeba tak, že vám exportér dobra nabídne před všemi panáka nebo kus ovaru jen proto, aby mohl s méně či více skrývaným despektem zdůraznit, že právě odhalil někoho, kdo „nejde s námi“. Stejně tak asi často slýcháváte mnohými a mnohde pronášenou větu: „No tak přece pro jednou bys mohl udělat výjimku!“ Není bez zajímavosti, že slova „pro jednou“ padnou z různých úst zhruba tak při deseti různých příležitostech v jednom jediném měsíci. Také určitě navštěvujete slavnosti, kde se stoly prohýbají pod kily všelijakých dobrot, které se nakonec stejně všechny nesnědí a jejich zbytky putují do popelnice, ale abyste na stolech našli něco, co by alespoň zpovzdálí vyhovovalo kritériím skutečně zdravé potraviny, to je často detektivní práce. A pokud už něco ulovíte, raději se s kořistí skryjete v předsálí či koutku, aby konzumace oschlé nesezónní zeleniny, posledního kousku tmavé bagetky a čtverečku ananasu, který jste navíc potají sejmuli ze špičky krémového řezu, nevyvolal bouři pozornosti. Vysvětlovat totiž výhody abstinence nebo principy výběru potravin v souladu s vnímáním potřeb vašeho fyzického těla za situace, kdy si na vás ostřílení lvi salónů, rozjařeni několika dávkami posilujícího moku, brousí před přizvukujícími příznivci svůj ostrovtip, a kdy vzduchem sviští dotazy na téma „co teda vlastně smíš?“ anebo “co všechno jako nesmíš?“, je bitvou s větrnými mlýny. Možná se setkáváte i s další nepříjemnou situací, která je svou delikátností leckdy hůře zvladatelná než když okolní společenství vaši odlišnost přímočaře odmítá. Občas se totiž najde  vývozce dobra jiného druhu. Je to ten, který si o principu skutečně zdravého stravování vůbec nic nezjistí, nikoho se na nic neptá a ve svatém nadšení rovnou koupí nebo dokonce vytvoří cosi, co on sám pasuje na „tu tvoji zdravou stravu“. Tím postaví nebohého vegana před ještě větší dilema. Přijmout dobrodiní s uměle vytvořeným děkovným šklebem ve tváři a následně si zkazit žaludek i náladu, anebo s díky odmítnout a namísto potraviny přijmout roli nevděčníka a nafrněnce.

Na rozdíl od poněkud pestřejší škály způsobů vnucování potravin, probíhá vnucování alkoholu o poznání stereotypněji. U něj se totiž dobrodějové většinou uchylují k jednoduché, ale o to důraznější formě, opakující se jako nekonečný undergroundově minimalistický song: „Dej si se mnou panáka!“

Ignorování a odmítání odlišností, tvrdošíjné lpění na své pravdě a násilné zavádění či převádění ostatních na svoji cestu se zdaleka netýkají jenom stravy a pití. Kdo by to neznal? Při různých příležitostech se navzájem obdarováváme dary různého druhu, aniž by o ně obdarovaní právě stáli. Jídlem, pitím, cigaretovým dýmem, hlasitou písní, hrou na hudební nástroje i názory na všechny a na všechno. Vcelku s neúprosnou pravidelností pak dárci propadají do méně či více skrývaného rozčarování či dokonce zloby, že jejich dary nejsou všemi přijímány s takovým nadšením a energií, s jakými jsou rozdávány. Každý z nás se pravděpodobně také někdy stal účastníkem nebo alespoň svědkem nekonečně kolovrátkově stejných politických debat, v nichž se pouze stupňuje síla týchž argumentů a údernost použitých prostředků, namísto toho, aby účastníci po krátké výměně stanovisek uznali, že soused u stolu bude prostě volit jiného kandidáta a společně udělali za debatou tečku. Nazval bych to stručně jako „nekonečné stupňování téhož“.

Teď se konečně dostávám k tomu, co a proč jsem chtěl na shora uvedených příkladech ukázat 🙂 Nepropaguji těmito řádky cokoliv a už vůbec ne kohokoliv. Chtěl jsem jen po smršti předvánočních, vánočních a silvestrovských slavností všeho druhu, na nichž se to všelijakými nevyžádanými dary a vývozem dobra jen hemžilo, připomenout (sebe nevyjímaje :-), že bychom měli více naslouchat ostatním a respektovat jejich vlastní cesty, na straně druhé si nenechat proti své vůli vnutit něco, s čím nerezonujeme. Co je dobré pro jednoho, nemusí být dobré pro druhého. Planeta se mění, cesty jsou různé a vše nasvědčuje tomu, že budou ještě různější. Po pádu informačních bloků se budeme muset vyrovnat s jevy, způsoby a přístupy natolik odlišnými než jsou ty naše a než na jaké jsme byli doposud zvyklí, že proti tomu respektovat sousedův odlišný názor na pojídání masa, favorita fotbalové ligy či prezidentského kandidáta, bude asi takový rozdíl, jako nechat si na záda usednout mušku octomilku nebo několikasettunový Airbus. A mějme na paměti, že jednotou spojenou s posunem do hustot 5D a vyšších není myšlena stejnost a uniformita vtlučená do hlavy každému, kdo projde kolem, ale harmonie různých bytostí v rámci jednoho celku. Pokud se nám podaří na ten velký pestrý orchestr naladit, uslyšíme, že je plný různých nástrojů a každý v něm máme svoje místo.

Autor: Michael K.

Zdroj: www.skyenergytv.cz

Nabízíme nejaktuálnější informace o přicházejících energiích,

které nikde jinde nenajdete! Poskytujeme užitečné rady a návody, jak projít transformací.
U nás najdete nejaktuálnější videa, články i krátké aktuální zprávy.

Jsme s Vámi každou vteřinu a ve všech dimenzích.

email: info@tinaenergy.cz